*Přepis rozhovoru uveřejněn s laskavým svolením časopisu Psychologie Dnes, děkujeme.

Gestalt Theatre definujete jako expresivní a holistický přístup k terapeutické a osobnostně rozvojové práci. Co to konkrétně znamená? Co je náplní Gestalt Theatre?

Expresivní proto, že pracujeme prostřednictvím dramatu, skrze tělesné vyjádření a pohyb. A holistický proto, že se dotýkáme celé osobnosti člověka – jeho tělesnosti, emočního prožívání i myšlení. Setkání Gestalt Theatre se obvykle odehrávají ve skupině. Jejich smyslem je zvýšit uvědomění, poskytnout sebezkušenost. A zatímco, zjednodušeně řečeno, u běžné terapie se začíná rozhovorem, v Gestalt Theatre expresivní práci záměrně předsadíme před verbální propracování tématu.

Jaká je tedy struktura skupinového setkání Gestalt Theatre a kdo přináší témata ke společné práci? Jsou to sami účastníci?

Na začátku je vždy trocha mindfulness, zpřítomnění a naladění se na sebe, někdy také dechové cvičení. Potom pokračujeme tělesným rozehřátím, aby lidé začali hlouběji vnímat své tělo a ostatní v prostoru. Následuje práce na tématu, které vnímáme jako relevantní ve skupině. Provádíme účastníky různými dramatickými technikami, skrze které mohou vybrané téma prozkoumat. Cílem není, aby se něco konkrétního naučili nebo dozvěděli, ale aby zažili sami sebe. Klientům nabízíme dramatické techniky, ke kterým přistupujeme experimentálním způsobem, tedy dopředu nevíme, co ta technika přinese. Setkání trvají tři až čtyři hodiny a poslední hodinu se zaměřujeme na reflexi. Během reflexí se často vynoří námět, kterému se pak věnujeme na dalším setkání. Zabýváme se třeba polaritami, zkoumáme vnitřní přesvědčení a konflikty nebo pracujeme na tom, jak se ukazujeme druhým. Skupiny jsou uzavřené, pro čtrnáct lidí a dva terapeuty, setkáváme se rok.

Jaké dramatické techniky nebo experimenty v rámci Gestalt Theatre využíváte?

Co se dramatu týče, čerpáme zejména ze tří oblastí. První jsou metody herecké práce podle Konstantina Stanislavského, Lee Strasberga a Sanforda Meisnera. Druhou oblastí je aplikovaná improvizace a třetí dramaterapie. Zároveň však techniky nevyužíváme rigidně "dle návodu", aby přinesly nějaký konkrétní výsledek, ale v duchu gestaltterapeutického pojetí jako experimenty, ve kterých skrze roli a fikci může klient zahlédnout kousek sebe, stát se na chvíli někým jiným a objevit tak nové možnosti vztahování se a bytí ve světě.

A jak je v něm zakomponována složka Gestalt terapie?

Gestalt terapie je filozofie, ze které vycházíme, pojetí, které nám umožňuje prozkoumávat zkušenost a vztahové procesy ve chvíli, kdy se odehrávají. Je to způsob, jak terapeut přistupuje ke klientům a skupinovému procesu. Gestalt terapie je hodně o fenomenologii a prožívání, o naladění se na své pocity a pocity druhého, o vnímání prostoru, ve kterém spolu jsme. Pole skupiny, které se takto vytvoří, dává vzniknout spoustě možností. To, jak bez přípravy vstupujeme do improvizačních interakcí nám umožňuje uvědomovat si způsob vztahování se k ostatním. Můžeme zkoumat, jak role, kterou dotyčný ztvárnil, souvisí s tím, jak tyto situace běžně řeší v životě. Díky tomu si lidé mohou uvědomit něco o sobě samých. Gestalt Theatre je vlastně Gestalt terapie katalyzovaná dramatem.

Je možné Gestalt Theatre využít také v individuální práci s klientem?

Přístup je vhodný zejména pro skupiny, protože skupina nabízí širší možnosti kontaktování, vztahování se, experimentace. Z mých zkušeností je pro klienty snazší se uvolnit, vstupovat do improvizací a prožívat hravost, je-li sdílená ve skupině. Vlastně tak trochu proto, že "když si to dovolí ostatní, tak já můžu taky". Využívat principy Gestalt Theatre v individuální práci možné je, ale má to svá omezení. Myslím, že do značné míry také záleží na terapeutovi.

V čem spočívá terapeutický potenciál Gestalt Theatre?

Gestalt Theatre nabízí nové možnosti, jak zacházet s uměním Gestalt terapie. Podporuje práci s tělem, přináší element hravosti, podporu a ocenění kreativního přístupu jedince k situacím, ve kterých se nachází. Rámec hry, fikce a role dokáže vnést lehkost i do těžkých témat, umožňují odstup a vhled. A to jsou slibné předpoklady k tomu, aby symbióza dramatu a Gestalt terapie mohla být k užitku klientům. Zvláště těm, kterým se právě prostřednictvím dramatu snáze otevřou dveře k uvědomění, tvořivějšímu přizpůsobování se životním situacím a k růstu.

Pro koho je tento přístup vhodný a jaké změny u lidí vnímáte?

Obecně si myslím, že drama je v oblasti terapie vhodné pro široké spektrum obtíží méně závažného charakteru. Výzkumy ukazují, že může sehrát svou roli v léčbě depresí, úzkostí a být také podpůrnou intervencí při zotavování se z traumatických zkušeností. Co se změn týče, přijde mi, že si lidé skrze tělo více uvědomují své emoce, potřeby a možnosti, které v životě mají. Skrze nově osahané role nacházejí odvahu experimentovat i v situacích, kterým čelí v životě. V rámci skupin si dovolují více projevovat své emoce a říkat nahlas, co právě prožívají. Avšak nerad bych to generalizoval, je to individuální a do značné míry záleží také na tom, s čím samotný klient přichází.

V současné době jsou na vzestupu terapeutické techniky, které pracují s tělem a nervovou soustavou, zejména při léčbě traumatu. Myslíte si, že metoda Gestalt Theatre by mohla být vhodná pro transformaci traumatických zkušeností?

Gestalt Theatre určitě může být při léčbě traumatu podpůrné. Trauma sídlí v těle, a pokud klienta tou tělesnou prací provedu, pomáhá mu to zvládnout seberegulaci. Zažil jsem situace, kdy se nějaká traumatická zkušenost zhmotní v improvizaci. Ale vnímám, že je důležité, aby klient měl nad děním kontrolu a mohl rozhodovat, jak se svým tématem naloží. Pokud vidím, že se otevírá něco velkého, mohu se s klientem a skupinou dohodnout, zda se na tu cestu společně vydáme, anebo téma necháme na individuální sezení. Také záleží na tom, jestli se jedná o terapeutickou skupinu, kam klient s touto zakázkou přichází, nebo zda se jedná o skupinu sebezkušenostní. Ve druhém případě spíše klienta ošetříme a pomůžeme mu zvolit vhodný způsob odborné pomoci.

Vznikají také Gestalt Theatre představení určená divákům? Pokud ano, jak Gestalt Theatre vypadá na jevišti?

Ne. V tomto je slovíčko theatre v českém prostředí trochu zavádějící. Akademicky správně bychom tuto metodu měli nazývat spíše gestalt drama. Pro terapeutickou práci potřebujeme bezpečný prostor uzavřené skupiny, ve které je možné zažívat důvěru a mít prostor ke sdílení.